top of page

Tak mám práci! :-)

 

Teda...práce byla i před tím, ale teď jsem součástí skvělého týmu, užitečného projektu a zajímavé firmy. Přesně, jak jsem si přála.

 

Chcete slyšet celý příběh?

 

 

Jak hledá markeťačka práci

 

Full-time job jsem poněkud laxně hledala od listopadu, ale prvním seriozním pokusem o aktivní hledání práce byl až tento web, vytvořený za jediný večer a zveřejněný v pondělí 27. ledna.

 

Plán zněl takto:

 

  1. Vytvořit web

  2. Publikovat ho a rozeslat přes Facebook pouze na přátele 

  3. V průběhu pár dní opravit všechny chyby, které našli ochotní a bystří přátelé (díky!), web doladit

  4. Web postupně šířit na relevantní skupiny a diskuse na Facebooku a LinkedInu

  5. Případně vymyslet něco dalšího

 

Ovšem na tu čtyřku...tak nějak...ani nedošlo. 

 

Jak se markeťačka snaží neodmítat práci

 

Už od rána 28. ledna se mi přes přátele začali ozývat první lidé.

 

Ve středu 29. ledna jsem vložila první příspěvek do veřejné skupiny Práce v marketingu - má kolem 100 členů, nečekala jsem tedy žádný zlom a chystala se spíš na skupinu Práce v reklamě, která jich má přes 13 000. Příspěvek mi ovšem večer zalajkoval a následně nasdílel Marek Prokop. A tím začala neuvěřitelná smršť.

 

(Když jsem se snažila mamince vysvětlit, kdo je Marek Prokop, použila jsem přirovnání, že je v online marketingu známý asi jako Karel Gott. Marku, neber si to špatně, maminka ho ráda.) :-)

 

V souvislosti s Markovým statusem se mi ozvalo docela dost lidí. Okamžitě posílali emaily, volali, v jedné známé agentuře dokonce zázračně vzkřísili zrovna v ten den můj životopis, který jsem jim poslala před Vánoci! :-)

 

Je příjemné slyšet, že vás lidé chtějí. Kromě pracovního sebevědomí mi ale stoupla hlavně vděčnost za to, jaké vzácné lidi mám kolem sebe! DÍKY!!!

 

Protože jsem nebyla v časové ani jiné tísni a na prvním místě pro mne byl od začátku obsah práce a tým, snažila jsem se nabídky nesoudit na základě emailu nebo webu. Kde byla alespoň určitá šance, že bychom pro sebe mohli být vzájemně zajímaví, tam jsem si domluvila schůzku. Odmítla jsem jen pár těch, pro které by schůzka se mnou byla opravdu ztrátou času.

 

Tímto stylem jsem si naplánovala na dalších sedm dní nějakých patnáct schůzek s potenciálními zaměstnavateli (a většinu z nich opravdu absolvovala).

 

 

Pozor, na scénu vstupuje...

 

Při jedné kontrole emailové schránky, jestli jsem na pracovní nabídky odpověděla opravdu všem, jsem narazila i na jeden starší email, který jsem původně vyhodnotila jako spam. Odesílatel byl totiž nějaký cizinec a předmět emailu byl "warning! new challenge ahead!"

No prostě jasný spam. :-)

 

Jenže to byl svižně a neformálně napsaný email, při jehož čtení jsem se čím dál víc usmívala... až mi nakonec nezbylo než najít nejbližší možný termín v kalendáři.

 

Jak to dopadlo?

No, pointa je vám už stejně jasná, takže to zkrátím. 

 

Být to běžně psaný inzerát na jobs.cz, nemám zájem. Jenže Dave mi u prvního kafe hned začal vyprávět o tom, kam by projekt rád posunul, jak skvělý má tým, jak ve firmě fungují, jaké změny udělali a ještě udělají, jak moc potřebují někoho, kdo projekt posune marketingově...

 

Na konci schůzky mi Dave nabídl, že mi ukáže kanceláře. Ve skutečnosti mě chtěl co nejrychleji "předhodit" týmu. :-) (Což je další věc, kterou jsem ocenila - kolik znáte teamleaderů, kteří nového člověka hned ukážou všem členům týmu? Většinou je naopak schovávají po zasedačkách a pak sami rozhodují.)

 

Teprve poté jsme zahájili oficiální korporátní "recruitment process". Protože jo, je to korporace. Sedět budu ve skleníku, v open-space společnosti LMC přes tři patra... Kdo si pamatuje mou jedinou, jednoletou zkušenost s prací pro korporaci v podobném, skleněném open-space, musí (jako já nejprve) minimálně zvednout obočí. Nebo mu (jako všem lidem, co mne o téhle práci slyšeli mluvit) musí být jasné, že tomuhle projektu s tímhle týmem v týhle firmě fakt věřím. Jo. :-)

 

 

Práce

 

Takže (doufejme) nejpozději od začátku března budu dělat marketing portálu prace.cz. Vidím v tom možnost otevřít internetový trh s prací i lidem, kteří ho zatím moc neumí využívat - dělníkům, prodavačkám, zdravotním sestrám, asistentkám, profesionálním řidičům a dalším podobným lidem, kteří jsou mezi kravaťákama na jobs.cz bezradní.

 

Budu pracovat v týmu pěti geeků, kteří si s korporátními pravidly moc hlavu nelámou a podle toho, co jsem zatím měla možnost pozorovat, jsou sehraní k dokonalosti. Kromě toho, že jsou to profíci, s kterými se nebojím ručit za smysluplný růst projektu, mi už stihli změnit život tím, že mne v Holešovické tržnici seznámili se skvělým vietnamským [bun-boko]. :-)

 

Budu pracovat v mezinárodní firmě, kde mne všichni - od nejvyššího vedení po kolegy sedící kolem - zatím jen překvapují tím, jak jsou přátelští, rychlí a flexibilní. Už jsme společně zvládli jedno uživatelské testování, v přestávkách mezi odpoledními schůzkami vymyšlenou, vytvořenou a spuštěnou mini-kampaň k Valentýnovi a poněkud nestandardně urychlený nábor. Všichni to rozdýchali, nepůsobili vyhořele, povýšeně ani neupřímně. Takhle si lidi v korporaci nepamatuji! :-) Tahle firma rozhodně stojí za pozornost.

 

Takže: Těším se! 

 

PS: Davův první email měl naprosto výstižný předmět: New challenge ahead! :-)

Držte mi (nám) pěsti.

bottom of page